Splněný sen aneb Pohoda na Bali

Vždycky jsem si přála podívat se do nějaké exotické země. Líbilo se mi všechno, kde byly palmy, moře, kde rostly kokosy a ananasy a kde bylo hlavně pořád teplo.

Od jistého věku mě dost lákalo Bali

Vlastně ani nevím proč. Možná jsem viděla pár fotek, možná četla pár článků, možná jsem slyšela pár lidí o něm vyprávět. Nevím. Každopádně se Bali stalo mým velkým snem.

Říkala jsem si, že až jednou budu mít peníze, určitě nebudu váhat ani minutu, koupím si letenku a prostě tam poletím a basta. V posledních letech jsem i docela dost sledovala ceny letenek, ale spíš jen tak pro zajímavost. Když se ovšem objevily letenky na Bali za zajímavou cenu, vždy jsem akorát zamáčkla slzu, protože na letenku bych možná peníze měla, ale na to ostatní už jistě ne. Také jsem tehdy měla malé děti a nemohla jsem je nechat tatínkovi a prostě si odjet přes půl Země.


Až jednou to přišlo

Najednou děti mohly zůstat u táty, protože už byly větší a já si byla jistá, že to společně zvládnou. Na účtu jsem měla dostatek peněz na to, abych si koupila letenku a mohla si na Bali v pohodě vegetit. Dokonce se mi ozvala i kamarádka, že by také letěla, za což jsem byla ráda. Teď jen zbývalo počkat na letenky za fajn cenu, vymyslet ideální termín a vyrazit.

A i tohle brzy přišlo. Letenky jsme sice nekoupily úplně nejlevnější, ale zase jsme si říkaly, že bude lepší si dva nebo tři tisíce připlatit a místo 30 hodin se třemi přestupy letět jen 19 hodin s jedním přestupem. Nakonec jsme vybraly i vhodný termín pro nás obě, což byl přelom listopadu a prosince, a začaly se těšit.

 

Těch několik měsíců čekání uběhlo jako voda a my si najednou chystaly kufry

Odlétaly jsme z Prahy s přestupem v Kataru, kde jsme měly asi 2 a půl hodiny čas. Nakonec jsme ho ale strávily pouze u našeho terminálu, protože jsme byly značně unavené.

Na letiště v Denpasaru jsme přiletěly v odpoledních hodinách místního času a už tam na nás čekal taxikář, kterého jsem předem objednala. Pouze jsme si vyměnily dollary za Indonéské rupie a nechaly se odvézt do prvního hotelu, který se nacházel kousek od letiště. Vybrala jsem schválně hotel co nejblíž letišti, protože jsem věděla, že budeme unavené po dlouhém letu a budeme si chtít pořádně odpočinout, než vyrazíme prozkoumávat nádherný ostrov.

 

Musím ještě podotknout, že jsme neměly vůbec žádný plán. Měly jsme jen koupené letenky a zamluvený první hotel, jinak nic. Věděly jsme předem, že toho budeme chtít vidět co nejvíce, proto si ubytování a dopravu budeme shánět až na místě. A tak se také dělo.

Druhý den ráno jsme mrkly do mapy, kam bychom se chtěly podívat. Padla nám do oka Kuta, která se nachází kousek od Denpasaru, na jihozápadním pobřeží ostrova. Zabookovaly jsme si hotel, objednaly taxíka a vyrazily.

 

Na Bali je prakticky nemožné cestovat hromadnou dopravou


Nejoblíbenější a zároveň nejpraktičtější je přepravovat se na skútrech, které tam používají všichni. My jsme se však trochu bály, proto jsme zvolily taxíky, které jsou na celém ostrově extrémně levné.


V Kutě jsme byly ubytované 2 noci. Zašly jsme si tam do místních ulic, které jsou propletené obchůdky, bary a tržnicí a zvládly jsme i masáž. Večer jsme si vždy šly sednout blíže k pláži a daly si výborný drink. Hotel jsme měl moc pěkný, s překrásnou zahradou a bazénem. A na to, že je Kuta jinak velice rušná, jsme bydlely i na klidném místě. Každopádně náš hotel byl asi to jediné pěkné v celém městě, moc nás to tam nenadchlo.

 

Další plán byl sever ostrova, konkrétně Amed

Opět jsme objednaly taxíka a frčely několik hodin směr sever, abychom tam strávily následujících 6 dní.  A Opět jsme měly úžasný hotel s nádherným bazénem, z kterého byl výhled na nekonečné moře.

 

 

Hned první večer jsme se seznámily s místním rybářem a domluvily se s ním, že nás následující ráno vezme na výlet lodí na ryby a pozorovat delfíny. Sice jsme musely vstávat opravdu brzy, protože v 5 ráno jsme měli vyrazit, abychom nakonec delfíny viděli z pěkné dálky a aby nám oběma bylo špatně na houpajících se vlnách, ale určitě to byl nezapomenutelný zážitek. S rybářem jsme strávily pak ještě i část odpoledne, protože nám na grilu připravil i ráno nachytané makrely.

 

Na další dny jsme měly domluvené průvodce

S jedním jsme jeli omrknout slavný Lempuyang Temple, kde jsme opět čekali od brzkého rána kvůli focení 🙂 Dále jsme pokračovali do vodního chrámu Tirta Gangga a na cibetkovou farmu, kde nám průvodce ukázal celý proces výroby cibetkové kávy. Po ochutnávce a nákupu kávy a čaje jsme jeli do Bukit Lemped, což je atrakce s domečky mezi stromy. Moc pěkně udělané pro turisty, zejména děti by to tam ocenily.
Následovala kakaová farma a houpačky nad mořem a na závěr celého dne jsme měli naplánovanou válečku na Virgin Beach. Pláž to byla opravdu panensky krásná, ale vlny měly tak obrovskou sílu, že se v nich nedalo koupat.

Další den jsme jezdili po výletech s druhým průvodcem. Vzal nás do méně známého chrámu v Bangli, k sopce Batur a k jednomu z mnoha balijských vodopádů.

 

Čekaly nás poslední dny v Amedu

Předposlední den jsme s kamarádkou trávily poznáváním okolí a byly jsme také pozvány “naším” rybářem k němu domů, kam jsme ale nakonec nedošly, protože to bylo hodně daleko.

Následující ráno jsme jeli s průvodci poznat další hinduistický chrám, kam jsme jeli docela dlouho. Už předem jsme byly nachystané na přespání opět někde jinde, protože naše další cesta měla už pak směřovat přes hory do středu ostrova. Takže jsme jely už sbalené se všemi zavazadly.

 

Kam nás ale naši milí chlapci vzali nyní, to uchvátilo nás obě

Ocitli jsme se u dalšího chrámu, tentokrát u Buddhist Temple. Hned jak jsme tam vstoupili, jsem naprosto přesně věděla, proč jsem přijela na Bali. Jako kdybych cítila nějaké vnitřní spojení s touto energií. Tento buddhistický klášter byla naprostá nádhera! Celým chrámem jsem prošla se zatajeným dechem, jen nasávala jeho atmosféru a nemohla přestat fotit, protože mi přišlo škoda to tam všechno jen tak nechat 🙂

 

Jakmile jsme se vzpamatovali z tolika úžasných vjemů, pokračovali jsme k posvátným koupelím Holy Hot Springs a odtud už do dalšího hotelu, tentokrát v Lovině. Tam jsme strávily pouze jednu noc a těšily se na další den a další dobrodružství.

 

Kluci nás opět nezklamali, protože měli vymyšlený další úžasný výlet

Začali jsme cestou kolem nádherných rýžových políček a stoupali stále výš do hor. Udělali jsme si přestávku u Twin Lake, dozvěděli jsme se, jak se pěstuje hřebíček a také nakrmili zvědavé opice, které jsme cestou potkali.

Následoval další krásný chrám a ještě krásnější Botanical Garden. Poslední zastávkou byly rýžové terasy Jatiluwih Rice Terrace, kde jsme se seznámily s bambusovou bohyní rýže Dewi Sri. Odtud už naše cesta směřovala do nádherného Ubudu, kde jsme měly zajištěné ubytování na následující dny. S průvodci jsme se rozloučily a začaly si užívat krásný Ubud.

Navštívily jsme obrovské a slavné tržiště, díky kterému jsme nakonec musely koupit větší kufr 🙂 Také jsme šly procházkou navštívit zdejší Monkey Forest, kde nás čekalo setkání se zvědavými a drzými opicemi. Nejvíce nás ale zaujalo večerní představení tradičního balijského tance, zvaného LegongBarong dance, který rozhodně stojí za vidění.

Dny v Ubudu utekly neskutečně rychle

Začaly jsme se chystat na poslední zastávku naší báječné dovolené, kterou byl Sanur. Tam nás samozřejmě nejvíc zaujala pláž, protože jsme na koupání v moři za celou dovolenou neměly vůbec čas! Takže plán byl jasný. Už žádné výlety, poslední dny na Bali si užijeme flákáním po ulicích a válením se na pláži. Jeden večer jsme si zpestřily posezením v místní hospůdce s živou hudbou, jinak jsme opravdu už jen odpočívaly a chystaly se na odlet domů.

Poslední den jsme si ještě nechaly prodloužit check-out, abychom mohly zůstat v hotelu až do odpoledne a nemusely trávit poslední chvíle na ulici 🙂 Naposledy jsme vykoupaly v bazénu, kamarádka si zašla na poslední masáž a odpoledne jsme si opět sehnaly taxík a nechaly se odvézt na letiště, abychom o pár hodin později zamávaly na rozloučenou tomuto překrásnému dobrodružství.

Vím jistě, že na Bali jsem nebyla naposledy, protože za prvé jsou tam ještě místa, která bych nutně potřebovala vidět, a za druhé jsem se tam cítila, jako bych tam odjakživa patřila. Ten klid, ta pohoda, která na vás dýchá na každém kroku, milí a ochotní lidé, kteří nezištně a ochotně se vším pomohou, to je přesně to, co moje tělo i moje duše potřebuje.

Veronika Hénová
"Jsem žena, máma dvou dětí a holka plná optimismu, která miluje život. Vytvořila jsem online kurz Najdi svoje poslání a otevři se hojnosti a jsem také autorkou eBooku Najděte svůj vnitřní klid. Mou doménou je právě ten vnitřní klid a jedinečná schopnost předávat ho ostatním. S radostí a nadšením pomáhám lidem najít to pozitivní ve zdánlivě negativních situacích." Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Cesta z dlouhodobé nespokojenosti k vyrovnanému životu?

    Přečtěte si příběh, kde popisuji svou cestu ke šťastnému a spokojenému životu, který je naplněn vnitřním klidem a pohodou.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Uvidíme se i na Facebooku: