Můj příběh

"Jsem žena, máma dvou dětí a také holka plná optimismu, která miluje život.
Mou doménou je vnitřní klid a jedinečná schopnost předávat ho ostatním. S radostí a nadšením pomáhám lidem najít to pozitivní ve zdánlivě negativních situacích."

Vnitřní klid je to, co mě dělá šťastnou

Žiji krásný život, o kterém jsem vždy snila. Cítím v sobě neskutečné ukotvení, díky němuž mohu žít v neustále proudící hojnosti, vnitřní pohodě a klidu, což nejen jako máma dvou dětí náležitě oceňuji. Jen máloco mě umí vnitřně rozhodit a mohu se tak díky tomu lépe soustředit nejen na sebe, své touhy a přání, ale také na věci, které mi přinášejí radost.

Je to vlastně takový kolotoč. Když se cítím vnitřně klidná a vyrovnaná, přenáším to i do svého okolí, které je pak logicky také v klidu a vrací se to zase zpět ke mně, protože z toho mám radost. A tak pořád dokola.

Plním si své sny

Díky důvěře v život si nyní mohu plnit sny, protože klidná mysl a pozitivní přístup k životu mi najednou přináší nekonečně mnoho možností. Stačí si jen vybrat, která je pro mě ta nejlepší.

Potkávám se najednou se správnými lidmi, ocitám se ve správných situacích a kolikrát se ani nestačím divit, jak krásně to pak do sebe všechno zapadá. Dá se říct, že si životem jen tak proplouvám s vědomím, že o mě bude postaráno.

 

Myslíte si, že tomu tak bylo vždy? Ani zdaleka NE!

 

Ztratila jsem sama sebe

Jako většina lidí jsem po škole chodila několik let do zaměstnání a přežívala si tam těch svých 8 až 12 hodin denně. Ve většině z nich jsem se celý týden těšila jen na víkend, bylo to pro mě takové to pomyslné světélko na konci tunelu. Ale stejně jsem vždy žila prakticky jen sobotou, protože v pátek jsem byla ještě jednou nohou v práci a v neděli už jsem se zase stresovala z pondělního návratu na směnu.

Kde byl nějaký prostor pro život? Pořád jen obavy, abych nezaspala, přišla do práce včas, plnila pracovní plán a doma abych stihla vše, co jsem stihnout potřebovala.

Co se stalo, když ještě na škole jsem byla holka plná elánu a pohody? Kam se ztratila ta moje pověstná radost ze života? Jakto, že najednou jen vyměňuji svůj čas a svobodu za peníze? Copak je to opravdu všechno nenávratně pryč??

Myslela jsem si, že z tohoto stereotypního stylu života mě na pár let vysvobodí děti, díky kterým bych přišla i na jiné myšlenky, než jen „do práce, z práce, uvařit, vyprat, uklidit a spát“. Ano, částečně se to podařilo, děti mi vdechly do života nové naděje, ale pořád to ještě nebylo to ONO. Přišly totiž jiné problémy a starosti, se kterými jsem na začátku nepočítala.

Doma byl neustálý nepořádek, peněženka byla v jednom kuse prázdná, nic jsem nestíhala, na sebe neměla čas ani teď a začala jsem být naštvaná jak na sebe, tak i na děti a dnes již bývalého manžela, že se nic nedaří, jak jsem si představovala. A když se pak blížil můj návrat zpět mezi pracující, nejen že se mi vrátily moje stavy plné obav, jak to všechno budeme zvládat, ale přidaly se i zdravotní problémy spojené s psychikou.

Ani při změně zaměstnání se nic nezměnilo

Vždy jsem se na chvíli pro něco nadchla, začala se tomu naplno věnovat, ale moje nadšení po nějaké době opadlo. Jako kdybych začínala pořád znovu a znovu, přitom nic z toho mě dlouhodobě neuspokojovalo, naopak mě spíše stresovalo. A i když jsem se třeba snažila sebevíc, nebyla jsem ani schopná si začít pořádně vydělávat.

Do toho jsem si prošla stěhováním a rozvodem, což mi sebralo nejen spoustu času a peněz, ale hlavně energie. A když jsem potom začala častěji a častěji slýchat od vlastních dětí, že jsem pořád jen v práci nebo si ji beru domů a na ně nemám čas, řekla jsem si DOST! TAKHLE PŘECE NECHCI ŽÍT!!!!!

 

Vítej, nový živote!

Moje poslední zaměstnání mě sice do jisté míry bavilo a naplňovalo, ale ani v tomto případě jsem se nevyhnula vnitřní nepohodě a občasnému stresu. Celé to ještě bylo umocněno tím, že i když jsem si konečně vydělávala slušné peníze, vždy přišly nečekané výdaje, takže mi to stejně vždy vyšlo tak akorát.

Posledního třičtvrtě roku jsem už sice srdcem věděla, že tohle asi opět nebude směr, kterým bych se chtěla dál ubírat, ale přesto můj mozek pořád to srdce přesvědčoval, že musím vydržet, protože se nějak živit musím.

 

Začala jsem zjišťovat, co by teda to moje srdce doopravdy chtělo

Často jsem přemýšlela o tom, co mi vlastně chybí. Vždyť mám fajn práci, fajn pracovní partu, zdravé děti, mám kde bydlet, mám co jíst, umím si vydělat
a s exmanželem vycházíme na jedničku. Ale kde je to NĚCO, co by mě konečně uspokojilo?

V té době mi už ze všech stran začala přicházet i různá znamení, která křičela: "Stůj! Zastav se! Za čím se pořád honíš? Uklidni se a naslouchej už konečně svým vnitřním pocitům!"

A najednou to bylo tady. Objevila jsem to! Byl to vnitřní klid! To po něm moje srdce tolik let toužilo! Začala jsem si vybavovat, jak mi kamarádka často říkala, že se mnou vždycky ráda mluví, byť jen po telefonu, protože ji pokaždé umím uklidnit. Také jsem si vzpomněla, jak mi kamarád několikrát řekl, že mám kolem sebe pořád neskutečný klid.

A uvědomila jsem si, že jej musím v sobě začít prohlubovat.

Hodně jsem na sobě pracovala, zkoušela různé techniky, cvičení a meditace, absolvovala bezpočet seminářů, přednášek a školení, scházela se se stejně naladěnými lidmi jako jsem já, odblokovala jsem si některé nepotřebné programy, které jsem si nesla životem. A v neposlední řadě jsem díky kombinaci určitých technik přišla na to, že pouze díky sobě a svým schopnostem mohu řídit svůj život a svou budoucnost.

 

Nenechávám si to pro sebe

Vím, že v dnešní době je velice těžké ten svůj vnitřní klid najít. Také vím, že nynější doba moc klidu nepřidá. Zároveň ale věřím, že s tím lze něco udělat. Mně trvalo docela dlouhou dobu, než jsem přišla na to, co v těchto případech funguje a jak s tím pracovat.

Velice mi záleží na tom, aby i lidé kolem mě byli v co největší pohodě, protože jak jsem zmínila již na začátku, je to jako kolotoč. Budu-li v pohodě já, bude v pohodě i moje okolí. Tato okolní pohoda se pak vrátí zpět ke mně, což mě učiní opět o něco šťastnější.

Velmi ráda vám ukážu cestu, kterou jsem musela projít, abych přišla na to, jak být spokojenější.

Chcete ji znát?

Pak si určitě přečtěte můj eBook s názvem Z dlouhodobé nespokojenosti k vyrovnanému životu >>

Egypt, červenec 2019
Bítov, srpen 2019
Bali, listopad 2019